Historie

Obec leží na obou březích potoka Výmola v ploché krajině na východ od Prahy, přibližně 2,5 km východně od Kolodějí a 2,5 km jihozápadně od Úval. Uprostřed obce se nad potokem zvedá nízký, ale příkrý skalnatý pahorek, jehož vrchol zaujal ve středověku hrádek.

Květnice

Počátky obce Květnice jsou nejasné. Roku 1352 se uvádí spolu s obcí Sibřinou pod jménem Plumau. Roku 1358 je však uvedena ve Staroměstské soudní knize. Tehdy patřila spolu s blízkou farní vsí Lhotou pražskému měšťanskému rodu Olbramoviců.

O Václavovi, Poncovu synu z tohoto rodu, je k roku 1360 zmínka, že podával faráře do Lhoty. Od něho roku 1362 koupil Květnici (tehdy uvedenou jako Blumenow), Sibřinu a Lhotu jeho strýc, staroměstský měšťan Pešlín, syn Bohuslavův. Tento se připomíná r. 1377 jako patron kostela ve Lhotě.

Historická vojenská plánovací mapa z roku 1780
Historická vojenská plánovací mapa z roku 1780

Po jeho smrti získal Květnici r. 1386 jeho syn Johánek, který se jako první psal po vladyckém způsobu "z Květnice". Právě ten si patrně postavil kolem r. 1390 v Květnici tvrz, o níž je však první zmínka až k roku 1418. Není však vyloučeno, že tvrz vznikla již dříve (v soupise památek okresu Českobrodského z r. 1907 je uvedeno, že hrádek vznikl již ve 13. století).

Potom přešla Květnice na Johánkova příbuzného Petra, řečeného Bohuslav, jenž r. 1402 podával faráře do Lhoty. Jemu patřila Květnice ještě v r. 1408. Brzy ji však prodal, neboť již v r. 1421 byl majitelem jednooký Prokůpek Trčka z Kralovic. Ten však byl katolíkem a zůstal jím i po roce 1421, kdy bylo již celé okolí pod mocí Pražských Husitů. Ti proti němu vytáhli a při Hodu sv. Ducha (27. května 1425) Květnici dobyli. Dobytí tvrze přežil Prokop jen o několik měsíců, neboť byl v souboji na Pražském hradě zabit svým bývalým sousedem Janem Ohnišťkem ze Škvorce. Ten za tento čin - porušení sněmovního míru - byl odsouzen a sťat.

Roku 1434 vlastnil Květnici Strachota z Kralovic a od r. 1443 staroměstský měšťan Vaněk Holec z Květnice. Potom Květnice připadla Prokopovi Z Hobšovic, který však měl značné dluhy. Proto jeho věřitelé tvrz obsadili a r. 1451 ji svěřili Petrovi Lopatovi ze Slaného a Jankovi ze Sibřiny, aby se nemohla dostat do rukou Prokopovu synu Mikuláši z Hobšovic. V této době tvrz ještě stála. Když však byla roku 1510 Květnice přikoupena ke Škvoreckému panství, byla tvrz již zřejmě opuštěna.

Květnická tvrz okolo roku 1843
Květnická tvrz okolo roku 1843

Roku 1532 se připomíná na panství Škvoreckém v Květnici zámek pustý a dvůr poplužní. Pustá tvrz s dvorem patřila ke Škvorci až do r. 1558. Tehdy ji prodal Jaroslav Smiřický bratřím Matyášovi a Burjanovi Pechanovcům z Kralovic. Ti ji připojili ke Křenicím. Roku 1563 byla přidělena Burjanovi a po jeho smrti připadla královské komoře.

V roce 1575 koupil Květnici Jaroslav ze Smiřic a na Kostelci a připojil ji definitivně k panství Škvoreckému.

V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) se obec Květnice uvádí jako pustá.

Katastrální mapa z roku 1841
Katastrální mapa z roku 1841

Květnická tvrz ve své době představovala opevněné sídlo, které zastiňovalo svým významem a pevností všechny ostatní lokality v okolí, snad jen s výjimkou Kolovrat a hradu ve Škvorci.

F.A. Heber v historické knize z roku 1843 o Květnické tvrzi píše: "Tvrz nebyla velikého rozsahu, přesto však byla dostatečně prostranná, aby mohla sloužit pro početnou panskou rodinu. Se zřetelem na svou pevnost nechala za sebou daleko mnohé sousední hrady, neboť byla chráněna před každým napadením svými kolmými (svislými) podpěrnými skalními stěnami, východní a jižní, jak je ještě dnes můžeme zřetelně pozorovat, ze třetí strany byla obklopena vodou a na čtvrté straně nejslabší, obrácené dopředu dvěma hlubokými, ve skále vylámanými příkopy a vysokým zemním valem. V tehdejší době mohl sotvakdo něco podniknout proti jeho zdem, a přece byl ve válečném ohni násilně do základů zničen".
Během staletí byly na tvrzišti stavěny domky a původní zdivo bylo z části rozebráno na stavební kámen.

Katastrální mapa z roku 1963 s vyznačeným tvrzištěm
Katastrální mapa z roku 1963 s vyznačeným tvrzištěm

U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ.

Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené v r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.

Vývoj počtu domů a obyvatel Květnice podle vybraných sčítání

Roky 1869 1890 1910 1930 1950 1970 1991
Počet domů 23 26 34 52 76 74 40
Počet obyvatel 248 193 285 290 231 247 115